Tábor Ploučnice 2009

Začátek
Konec Místo Oddíly Účast Zápisy v kronice Alba
01. 07. 2009 v 00:00
18. 07. 2009 v 00:00 Neznámo kde Fialky, Pětka 0 1 0
  • Popis události

bez popisu

  • Zúčastnění členové
Nevíme kdo, případně jestli se vůbec někdo zúčastnil

Tábor Ploučnice 2009


Středa 1.července

Prázdniny jsou skvělá věc a ještě skvělejší je začít je táborem, kterému předcházelo spoustu příprav a určitě i otázek, co všechno si vzít s sebou. 1.7. v 8:30 nastal ten správný čas na odevzdání prádelní šňůry, rozloučení se s rodiči a civilizací, cestu do MB a následné dojití do tábora. Cestou nás provázel Bláni uječenej hlas a Límovy vtípky. Po náročné cestě jsme se vrhli na stavění svých příbytků, kuchyně, latrín a dalších potřebných věcí. Den se chýlil ke konci a tak jsme se odebrali ke spánku, abychom nabrali nové síly na další den.

OBéčka



Čtvrtek 2.července

První budíček, první ráno a pozvolné vstávání s Límou a Kráťou. Snídani jsme měli všichni ještě z vlastních zásob- samozřejmě chutnou:). Poté nám Kráťa rozdal práci a my se vrhli do víru dění. Postupně se objevovaly stavby jako odpadové hospodářství, víko na vsakovačku, latríny, kozy na barely, nástěnka, atd… Bylo toho mnoho, ale i přesto nám práce vybylo i na pátek. K obědu, který vařil Líma, jsme měla gulášovou polévku a byla SUPER!. Později k večeří, kterou vařil Kráťa, byly těstoviny s omáčkou, taky skvělý:). Den jsme zakončili jednoduchým: DOBROU NOC.

Červícci


Pátek 3.července

V pátek jsme naposledy měli volný budíček. Naposledy jsme také neměli nástup, protože tento den jsme vztyčovali stožár. Dodělávali jsme také vůdcovské stany a potřebně drobnosti jako například systém v kuchyni, klučičí latrínu, přinášení dřeva a vaření oběda, k němuž byla cibulová polévka a kuřecí maso s brambory. Později odpoledne přijela Plamenka a Očeti se svými psy- Betynkou, Kyrou a malou Terezkou. Terezka je velmi čilý pes-krátce po příjezdu skočila do vsakovačky a rozbila víko, které se muselo následujíí den opravit. Večer nám vůdci zakázali být v jídelně, takže jsme se bavili po svém. Mladší si udělali bitku s okurkami a senem a starší seděli ve stanu a povídali si. Všichni jsme šli v klidu spát, aniž bychom tušili, že přijde velice stylové zahájení celotáborové hry. Když tábor konečně ztichl, vtrhli do něj ,,piráti´´. Museli jsme se zachránit tím, že jsme přeběhli na druhou stranu řeky, kde jsme se stali svědky bitky mezi Budhou a Límou. Nakonec zvítězil Budha. Zatímco Líma pomalu umíral, přiběhl k němu jeho syn Kráťa. Stihl od něj převzít mapu a medajlonek, který nám prý pomůže při naší plavbě.

Rumovci



Sobota 4.července

Sobota byla první den, který byl již v plném počtu. Dorazili totiž všichni vůdci. Začínali jsme plnohodnotným budíčkem a rozcvičkou. Poté jsme se nasnídali a byl nástup. Během dopoledne se všichni upsali na pirátskou plavbu, kde jsme slíbili, že se budeme chovat podle pravidel, které jsme si přečetli. Také se dokončovali práce v táboře (oprava latrín, táborový oheň…) Jelikož vařila Plamenka, všem nám moc chutnalo, né že by Kráťa s Límou vařili špatně, ale ženská v kuchyni je holt ženská Oficiální zahájení celotáborovky proběhlo odpoledne, všichni jsme si oblíkli naše oblečení z 16.stol. a odešli do krčmy(jídelna), jelikož začalo pršet. Tam nás naši kapitáni (vůdci) rozdělili do posádek a to takto:
1.Červíčci- Michal, Awatet, Honzík, Pavel, Týna
2.Rumovci- Jirka., Bidlo, Janifka, Mirek, Káťa
3.Černá Hvězdice- Skaatchi, Von soda, Bláňa, Pája, Milan
4.OB- Hančííí, Jenda, Shift, Deny, Šíša
(každá posádky si název vymýšlela sama, tak se nedivte, jak to dopadlo) Také jsme si vyrobili lodičky, kterými se budeme posouvat po mapě a ještě vlajku, která bude viset na stožáru uprostřed lodní paluby(vázaná stavba, kterou má na starost Awatet s Míšou). A tak všichni vyrazili na dřevo. Den jsme zakončili nástupem a rozdání dopisů. A abych nezapomněla, byl vyvěšen seznam činností, které můžeme plnit za body. Proto spousty námořníků po nástupu dělalo třísky, cvičilo, otužovalo se a někteří si i vyčistili zuby:) a jelikož i hlídky jsou za body, neměl rádce dne problém sehnat někoho na hlídku. Tím skončil dnešní den a už se těšíme na další.

Černý Hvězdice


Neděle 5.července

Tento den byla neděle, ale nebyla to obyčejná táborová neděle s prodlouženým budíčke, bez rozcvičky, atd… Bylo nám řečeno, že neděla bude v pondělí, takže nás ráno jako tradičně vzbudil Líma se svou trubkou, protáhli jsme si těla při rozcvičce a pak jsme dlooooouho čekali, až dorazí pečivo na snídani. Na ranním nástupu rozdělil Kráťa poslední drobnou práci, která je potřeba dokončit a všichni jsme se do ní s chutí a nasazením vrhli. Po chutném obědě nastala chvilka klidu a pak začala první etapová hra naší celotáborové hry s názvem Vyplouvám (nebo něco podobného:). Spočívalo to v tom, že jsme museli naložit záspby, vytáhnout kotvu, napnout plachtu a vyplout po Ploučnici na lehátku. Všechny posádky předvedly skvělé výkony a pořadí bylo následující- 1.OB, 2.Červíčci, 3.Černý Hvězdice, 4.Rumovci. Po této etapě jsme zcela vyřízení šli sbírat borůvky na borůvkové knedlíky. Před večeří ještě pár lidí stavělo loď a tento okamžik se stal osudným, jelikož klády na podlaze se rozjely a Hančííí řekla AU a tím ji skončila naděje na to, udělat letos zkoušku tří orlích per. Po večeři se připravoval oheň, který vypukl cca ve 22:00. A to je pro dnešek vše:)

OBéčka


Pondělí 6.července

V pondělí ráno jsme měli budíček trochu dýl, protože byla jakoby neděle. Vynechali jsme rozcvičku, najedli jsme se a rozešli po oddílech. Skutky řešily stezky a skauti připravovali nováčky na nováčkovskou zkoušku a na slib. Holky se chtěly jít zchladit, ale stěžovaly si, že jim je zima. Po chutném obědě byl polední klid, o kterém toho moc nenapíšu, protože jsem spala:). Na programu byla odpolední etapa. Měli jsme si v posádkách rozdělit 5 funckí: Hledač, donašeč, brodič, donašeč a luštič. Měli jsme totiž rozluštit zašifrovanou zprávu. Nakonec se nám to povedlo v tomto pořadí: 1.OB, 2.Černá hvězdice, 3.Červíčci, 4.Rumovci. Rozluštili jsme něco v tomhle smyslu: Běžte pryč z tábora, protože nás hledají královská vojska. Oč nám řekla, že si musíme rychle sbalit věci a suroviny na večeři si musíme odpracovat u lidí ve vesnici. Kousek za táborem se spojily skupiny OB, Červíčci a Černá hvězdice a tyto úkoly plnili společně. Rumovci šli na druhou stranu od tábora. K večeři jsme měli těstoviny s kečupem kvůli kterým Skaatchi kydala hnůj. Potom jsme si jen ustlali v lese, trošku si popovídali a pomalu usnuli.

Červíčci


Úterý 7.července

Když jsme se vrátili do tábora na svačinu, ta se všichni nasvačili a Očeti se ptala posádek, kde spaly, jak pracovaly, a jak se měly na cestě. Poté kapitán Kráťa svolal posádky dohromady a první poddůstojník Plamenka vysvětlila etapu, která byla o tom, jak musíme rozdělat oheň na kopci, ale ve skutečnosti jsme si získali osm polen, jednu krabičku sirek a celou prádelku. Z toho všeho jsme vyrobili vor, který měl na rozích přivázanou prádelku a na něm jsme rozdělali oheň. Poté jsme chytli prádelku a přinesli jsme vor přes Ploučnici,. Tuto etapu vyhráli Rumovci. Poté byla večeře a to smažený květák s bramborami a pak už večerní nástup a po nástupu hygiena a posunutá večerka. To je vše.

Rumovci


Středa 8.července

Tohle ráno bylo jako každé jiné. Na ranním nástupu nám vedoucí řekli, že správný pirát se musí připravovat na boj, takže jsme museli do večerního nástupu udělat 100 dřepů, 100 kliků a 10x se přitáhnout k tyči. Po nástupu jsme měli etapu, kdy jsme museli vlézt do vody a vytáhnout plachty a sešít je tak, aby unesly velkou kládu. Poté jsme museli rozvázat uzle, které na nás vedoucí připravili. Po poledním klidu nám vedoucí řekli, že se máme převléct do plavek, do barelu si nalít 10 l vody a museli jsem barel po proudu dopravit až do tábora. No a abychom mohli být správnými piráty, museli jsme si vyrobit své zbraně z přírodního materiálu. Poté jsme museli své zbraně předvést. Musela dostřelit nejméně 5 metrů daleko. No a poslední úkol byl přehoupnout se po provazu na druhou stranu lodě. Pak už jen vyhlášení výsledků a večerní nástup.

Černá hvězdice


Čtvrtek 9.července

Dnešní den byl docela dobrý, začal totiž budíčkem v 8 hodin a taky nebyla ranní rozcvička. K snídani byl rohlík s čokoládou. Dopoledne jsme měli oddílový program a tak se žádná etapa nekonala. K obědu jsme měli špenátovou polívku a přírodní řízky s bramborem. Po obědě jsme měli polední klid a potom dvě etapy. Ta první spočívalo v tom, že jsme celá posádka měli nějaký handicap(každý člen jiný) a museli jsme se dostat přes určité území co nejrychleji a naše posádka byla druhá hned Nervíčkách. Potom následovala druhá etapa, při které jsme si museli svázat ze čtyř uzlovaček a čtyř klacků ohrádku(loď), do které se vešla celá posádka. Když jsme měli lodě svázané, museli jsme si do nich celá posádka vlézt a hledat po lese papírky(ryby), za které jsme dostávali ,,peníze´´ a kdo měl nejvíc, ten vyhrál. V této etapě jsme měli zase druhé místo po Nervíčkách. Večer jsme měli k večeři langoše.

OBéčka


Výprava Fialek 10.-12července

Klasické ranní vstávání v táboře proběhlo za již dobře známých tónů Límova pekelného nástroje. Po mírné rozcvičce a krátkém nástupu jsme začly balit, nafasovaly jsme jídlo a rozloučily se s klukama a táborem, jelikož je po dobu následujících dvou dnů neuvidíme:(. Šlapalo se nám vcelku dobře a díky Terezce, která se nám neustále ztrácela, jsme měly častější přestávky než je zvykem. Na jedné zastávce jsme posvačily a další zastávka už byla v čase oběda, který představoval rohlík(y) s pomazánkovým máslem. Někdy v pozdních odpoledních hodinách začalo pršet, ale nás to vůbec nestresovalo, páč jsme se blížily k místu našeho noclehu, kde jsme neváhaly, rozdělaly oheň, začaly vařit véču, čekaly na Oč a pomalu vyndávaly spacáky. Někteří usly takřka po jejich vybalení, ostatní se ještě bavily, ale po chvilce i je zmohla únava. Druhý den jsme strávily chůzí a odpočinuly jsme si při ,,prohlídce´´ zříceniny hradu Starý Bernštejn:). O hradu jsme se toho moc nedozvěděly, zato ale víme, jak to bylo s eunuchem Jaromírem, co lítalo na Karlštejn, co se dělalo vyvinutým ženám v době křižáckých výprav a v neposlední řadě, že majitel hradu má spoustu kamarádů a loď:). Asi po dvou hodinách vyprávění jsme byly propuštěny a tak jsme si to vesele štrádovaly po cestách-necestách, při nichž jsme potakaly kluky, daly s nima šiškovou válku a pak se naše kroky zase rozdělily. Ty naše vedly k jednomu převisu, kde jsme měly strávit dnešní noc, jenže milý převis byl obsazený. Tak jsme se přemístily nad něj a doufaly, že v noci nebude pršet. Naše prosby bohužel vyslyšeny nebyl, takže jsme uprostřed noci hledaly místo, kde na nás pršet nebude. Naše mise byla úspěšná, takže jsme znovu ulehly:)
Další den začalo být Týně špatně a tak jsme ji po pár kilometrech zanechaly s Oč, aby společně čekaly na odvoz. My ostatní jsme si uvařily romantický oběd uprostřed pole, ale pak jsme si museli šáhnout na nohy, abychom stihly vlak. Po nedlouhé cestě vlakem nás čekala pěší túra do tábora, při které se Janifka málem po…:). Pak už jsme jen skočily do Ploučnice a snažily jsme se ze sebe smýt špínu a hlavně pocit únavy:)

Hančííí


Výprava Pětkařů 10.-12července

První den jsme šli na Krápník, kde jsme přespali. K večeři jsme měli buřty. Druhý den jsme se vydali do Braniborské jeskyně, abychom tam přespali. Cestou jsme se nechtěně rozdělili na dvě skupiny. Jedna skupina potkala holky, jak jdou ze Starého Bernštejna. Mezitím druhá skupina došla do vesnice, kde si v hospodě dali nanuka, většinou Míšu. Potom co došla druhá skupina, která si taky dala nanuka, jsme si objednali polívku a někteří z nás i guláš. Když jsme došli do Braniborské jeskyně bylo pozdě večer, asi čtvrt na jedenáct. Tady si Bidlo a Jenda splnili rozdělání ohně do nováčkovský zkoušky. Třetí den jsme se vraceli do tábora a když jsme byli u jedněch klád, Kráťa, Líma, Štěpa, Bubu a Michal se rozhodli si zkrátit cestu, takže jsme šli podle azimutu. Asi po druhym kopci dal Kráťa rozkaz, ať si každý vezme klacek. Zahráli jsme si na vojáky pod velením Kráti, který byl kapitán. Tuhle část trojdenky si obzvlášť užil Honzík. Zabili jsme Štěpu, protože se vzbouřil. Potom, když jsme pronikli přepadením do tábora, které mělo vystrašit holky, jsme zjistili, že tam nejsou, přišly deset minut po nás.

Bidlo


Pondělí 13.července

Když jsme se vrátili z výpravy, šli jsme se umýt, po umytí jsme si vybalovali batohy. Čekali jsme asi hodinu a potom byl oběd, byl guláš a po obědě se konala další etapa, jízda na raftech a my jsme byli docela pomalý.

Červíčci


Úterý 14.července

Jelikož nám od rána pršelo, začli jsme den testem pirátských znalostí. Test se skládal z několika otázek týkajících se moří, mořských živočichů… Vyhráli Černé hvězdice. Poté jsme se věnovali oddílové činnosti a hráli hry. K obědu byl smažený sýr uvařeném pod vedením Skaatchi, která byla celý den šéfkuchař. Jelikož se piráti musí umět pohybovat, trénovali jsme pod vedením vůdců slaňování ze skály. Všichni přežili ve zdraví až na Mirka, který simuloval pád ze skály. Naše další etapa spočívala v záchraně jeho života. Díky bohu přežil:). Vrátili jsme se na velice pozdní svačinu a vzápětí jsme večeřeli. Den jsme zakončili jako vždy nástupem a večerkou.

Černé hvězdice


Středa 15.července

Dneska jsme o poledňáku hráli strategickou hru. Bylo v ní 15 disciplín a maximálně 15 perel čili 15 bodů. Byly tam disciplíny jako třeba střelba lukem, šahání do hnusu, chození po lajně,pravopis, houpání na houpačce, prusíkování, telefonní čísla, atd…. Vůdci nás vyhnali pod slibovou skálu. Tam jsme museli čekat, až se rozsvítí svíčky. Potom nám odvysílali morseovkou zprávu. Šifra nám velice dlouho nešla vyluštit, museli nám pomoct vůdci. Zpráva: Mapu vedoucí k pokladu aleznete na území zmijí. Vyražte v následujících časech: Rumovci:8:00, OB:8:15, Červíčci:8:45, Černá hvězdice: 9.30. Druhý den jsme si mapu vyzvedli.

Rumovci


Čtvrtek 16.července

Po náročné noci mimo tábor jsme se postupně probouzeli a vydali se vstříc novému dobrodružství. Museli jsme si (každá posádka v určený čas) vyzvednout mapu, která se nacházela v údolí zmijí. Spolu s mapou se v tomto údolí nacházel ještě jedne papír, který nás navedl k osmi klíčům a následně k pokladu. Klíče se nacházeli na všech možných i nemožných místech, která jsme občas ani nenašli. Terén byl náročný a celý den svítilo sluníčko, takže jsme byli všichni naprosto zdrchaný a unavený. Nakonec měli OBéčka a Rumovci po třech klíčích a Červíčci s Černejme hvězdicemi po jednom. Do tábora jsme se vrátili na večeři i s pokladem. Po vykonání osobní hygieny a nadlábnutí se, přišle nástup¨. Z kroje rovnou do pirátského a konečně nastal čas otevřít poklad…Chvilka napětí:)… truhla byla plná zlata, ale nebylo to obyčejné zalto, bylo to čokoládové zlato:) Každý si nabral, co unesl a s dobrým pocitem z dobře vykonané práce jsme se vrhli do spacáků.

OBéčka


Pátek 17.července

Předposlední budíček byl vcelku stylový:). Místo Límovy trubky nás probudila snídaňová písnička. Dalším překvapením byla spousta jídla v jídelně, což nikdo z nás nečekal. Nováčci tak okusili, jak vypadá a hlavně chutná pravá táborová hostina. Naštěstí se letos nebojovalo o latrínu a následně o polní rejčky, jako tomu bylo v předchozích letech:) Po vydatné snídani (a to doslova:) začali rádci a vůdci připravovat program pro doufejme nově příchozí skauty a skautky z řad vlčat a světlušek, kteří se měli dostavit v čase dopoledního kusu žvance. Přišli dokonce o něco dříve a tak jsme se seznamovali, hráli hry a blbli ve vodě. Společně jsme poobědvali a pak nastal čas na jejich odchod a my se s (ne) chutí vrhli do práce, jelikož bylo potřeba sbourat a zničit pár věcí, abychom toho zítra neměli tolik. Den se pomalu začal chýlit ke konci a protože to byla poslední noc, nemohl chybět konečný táborový oheň, který ze čtyř světových stran zapalovali Štěpa, Míša, Hančííí a Janifka. Oheň probíhal ve velmi rychlém tempu, protože se blížily bouřky, které nás přece jen v závěru zastihly, takže jsme se ráda vydali do spacáků.

OBéčka


Den odjezdu-18.července

…Všechno jednou začíná a všechno jedno u končí…-tak zní slova jedné nejmenované písničky. I dnešním dnem něco končilo. Tábor plný smíchu, vtipů dvojsmyslů, ale i zvratů a nečekaných událostí. Jednou z očekávaných událostí, na kterou se všichni těšili, byla Límova rozcvička, při které jsme si připomněli, jak se usmívat na maminku, jak se chovat k práci a v neposlední řadě, jak se splachuje záchod. Počasí nám nepřálo a tak jsme bourali, odnášeli věci a čekali na taru v dešti. Déšť nás natolik vyčerpal, že jsme vůbec nestíhali, takže jsme nakonec nejeli vlakem z Jestřebí(chcete-li Jestřábí:), ale z Doks až v 16:40. Cesta do MB byla dlouhá a ospalá a po přijetí do Benátek se nám chtělo křičet:,,Ježiš, civilizace:)´´. Vyprázdnili jsme tatru nejprve v klubovně, poté v Sekci a chtě-nechtě jsme se pomalu vydali do svých vyhřátých a voňavých domovů.

OBéčka


zapsal(a): Hana Tichá - Nata

Žádné fotky zatím nemáme :(