Cermun III

Začátek
Konec Místo Oddíly Účast Zápisy v kronice Alba
29. 05. 2006 v 00:00
01. 05. 2006 v 00:00 Neznámo kde Isara 0 1 0
  • Popis události

bez popisu

  • Zúčastnění členové
Nevíme kdo, případně jestli se vůbec někdo zúčastnil

Cermun III


Sobota 29. duben, 7 hodin ráno. V tento nekřesťanský čas (+/- pár minut) jsme se, ve složení Tawi, Wanji, Kraťas, vydali vstříc novému dobrodružství v podobě setkání roverů a rangers Cermun III (prvního ročníku této akce jsme se zúčastnili již před dvěma lety, ve stejném složení). Z rodné hroudy jsme se dopravili do Mladé Boleslavi, kde jsme během čekání na spoj do Bakova potkali další „vlaštovky“ této akce. Společně jsme se pak dopravili do Bakova, společně vystoupali na zříceninu Zvířetice a společně započali tento víkend. Na hradě nás přivítali pořadatelé a mohlo se začít. První aktivita (hledání lístečků s čísly různých barev dle barevného rozlišení soutěžících týmů) nás tak trošku rozproudila a trošku unavila, přeci jen běhání po hraděJ. Po skončení této činnosti jsme se odebrali do Bakova na nádraží, zde uložili batohy a vydali se směr Bakov centrum, kde nás čekala další aktivita. Hráli jsme si na reportéry National Geographic a v týmech jsme zkoumali jak je Bakov vybaven pro trávení volného času, historickými památkami a pohostninstvími a restauracemi (jakou složku měl tým z Benátek? – No jasně, hospodyJ) Během této aktivity jsme ochutnali a zakusili pohostinnost místní restaurace a hotelu U Věnce, kde jsme si dali utopence, neméně výtečnou česnečku (ta psala) a zapili jsme to lahodným zlatavým mokemJ Poté jsme se opět přesunuli na nádraží, vyzvedli batohy a vydali se pěšmo směr Baba (nečinná sopka nedaleko Kněžmosta) Během cesty nás čekala aktivita poznávání fotografií, ze seznamu, který nám dala RenčaJ Po tomto, téměř hororolezeckém výkonu, jsme spočinuli na vrcholu, kde jsme se rozhlédli po kraji, prolezli části sopky a pak, opět v týmech, jsme se vydali směr Studénka a konečně směr Kněžmost. Po náročném, zejména pro některé členy (já to přiznám, co ty Wanji?J) pochodu jsme dorazili do Kněžmosta, kde jsme měli zajištěný nocleh v místní škole. Pojedli jsme, popili jsme, umyli jsme se a konečně mohlo přijít to překvapení, na které nás Renča celý den lákala a kvůli kterému jsme čekali v Bakově na nádraží. Tím překvapením byla expedice z Evropské Unie (celý víkend byl totiž na téma: Evropská Unie) a to z Polska. Následovala společná aktivita, během které si česko-polští skauti kladli otázky a odpovídali na ně – spíše šlo o urputné snažení domluvit se, ale když se chce tak to jde, že?J Večer nám pak vyplnilo už jen promítání materiálů natočených v rámci National Geographic a fotky z expedice z Kuby a z táborů.

Neděle probíhala celá ve znamení celodenní hry, ve které týmy zakládali spediční společnosti. Nejprve bylo potřeba získat živnostenský list, řidičský průkaz, zajít na Finanční úřad a také zažádat o výpis z trestního rejstříku (někteří narazili na problém už zde), pak také proběhly vážné testy před získáním technického průkazu – měření emisí, zkouška brzd, kontrola rezervy, lékárničky a podobných potřeb každého motoristy. Pak probíhaly písemné a praktické testy před získáním řidičského průkazu, což byla největší legrace – fotky napovíJ Přestávek během těchto aktivit každý využil k nákupu v místním uzenářství a k posilnění před odchodem na druhou část hry. Tato se hrála v nedalekém lese, spediční společnosti zde jezdily od jednoho evropského města ke druhému, přijímaly a vykládaly náklady, dostávaly peníze, po cestě je potkávaly policejní hlídky a kontrolovaly stav vozidel, na cestě je také čekaly stopaři, kteří společnosti přinášeli štěstí – např. dědictví – nebo smůlu – např. píchlé kolo. Proběhla také jedna dražba, kdy měli společnosti možnost nakoupit si větši automobily a zvýšit tím zisk své společnosti. Po necelých dvou hodinách běhání po lese proběhlo vyhodnocení společností a odebrali jsme se k návratu do školy. Jedna skupinka si vybrala cestu přes nedaleký Valečov.

Po návratu do školy jsme se setkali s Merfem a OčeiotkouJ kteří nám přijeli pověděti cosi o Zahraničním odboru Junáka. Před touto přednáškou jsme se všichni posilnili, umyli a čekali jsme na večer. Proběhla zmíněná přednáška spojená s aktivitou během které jsme se dozvěděli jak vypadají znaky skautských organizací po celé Evropě. Pak následovala přednáška Maru z Mladé Boleslavi, která nám pověděla o organizaci Mládež, která může pomoci uskutečnit různé projekty, které si zamanemeJ

Po těchto vyčerpávajících přednáškách jsme si prohlédli fotky a videa z toho dne a následoval večer vyplněný hrou na kytarou a zpěvem, což nás všechny ukolébalo ke spánkuJ

Pondělí mělo být ve znamení služby, ale jelikož město Kněžmost nepotřebovalo žádnou pomoc, mohl jsem se vrhnout na dvě poslední aktivity. První měla za úkol prozkoumat všeobecný rozhled všech účastníků (Jan Ámos opravdu nezemřel v Kostnici a strach z otevřených prostor je agorafobieJ) a druhá aktivita spočívala ve vzájemném poznávání evropské kuchyně, týmy si vylosovaly nějakou evropskou zem, nakreslily její vlajku a zhotovily pokrm popřípadě popití dle receptu. Byl to vskutku gurmánský závěr víkendu, objevil se tu Norský Glog – takový sladší svařáček, Řecké TzaTziky, Litevská polévka, Francouzský kus-kus a Španělské GaspačoJ MŇAMJ

Pak už jen zbývalo sbalit si, uklidit školu a všichni jsme se pěšmo přesunuli do Mnichova Hradiště na autobus a vlakJ Někde pod Valečovem jsme se všichni rozloučili a s přáním zase se někdy sejít jsme se rozešliJ

PS: Naše výprava si celý víkend zakončila příjemným osvěžením v jedné cukrárně v Mnichově Hradišti


zapsal(a): Šárka Koťátková - Tawi

Žádné fotky zatím nemáme :(