Rádcák + výprava

Začátek
Konec Místo Oddíly Účast Zápisy v kronice Alba
15. 04. 2006 v 00:00
16. 04. 2006 v 00:00 Neznámo kde Pětka 0 1 0
  • Popis události

bez popisu

  • Zúčastnění členové
Nevíme kdo, případně jestli se vůbec někdo zúčastnil

Rádcák + výprava


V sobotu odpoledne se sešla parta budoucích rádců, kteří měli naplánovat výpravu pro oddíl následující den. Sešli jsme se ve složení- Pittbull, Tomáš, Štěpán a z řad vůdců Kraťas a Líma.
Hned na začátku jsme rozložili mapu a plánovali kam půjdeme. Když jsme dlouho nemohly nic vymyslet, tak jsme zkoušeli ukazování na mapu poslepu, ale dopadlo to tak, že cíl cesty byl 30km vzdálený nebo naopak moc blízko. Také jsme zkoušeli házet kamínky, ale nedopadlo to o moc lépe. Nakonec jsme vybrali Tichý důl. Cesta tam měla být po stráněmi podél Jizery a zpátky přes Předměřice a Okrouhlík. Po bádání na mapě zažil Pittbull s Tomem adrenalinovou akci, a to jízdu na střeše Límovy Škodovky. Také jsme si všimli zaprášeného a vyfouklého raftu, tak jsme ho dofoukli a jeli očistit na Jizeře. Pod jezem jsme měli „bobky“, aby nás to nezatáhlo do jezu- moc tomu nechybělo. Zjistili jsme, že jsme raft zašpinili ješte více než byl předtím, a tak proběhly uklízecí práce a nechali ho uschnout. Poté jsme šli na nákup do Plusu na naši večeři - langoše . Ingredience jsme raději zdvojnásobili z obavy, aby nám to stačilo. Vaření vlastně smažení probíhalo celkem v klidu, až na těsto které se příšerně lepilo a trhalo. Když už jsme smažili takový 10. kousek, došlo nám že toho budeme mít asi „trošku“ víc než jsme předpokládali. Langoše byli sice výborné, ale syté jídlo, a tak jsme se jich nechutně přežrali. Po večeři ještě proběhla langošová válka a ždímaní langošů. Budoucí rádci časově rozvrhli výpravu a vymysleli hry a podob. činnosti co budeme dělat. Pozdě večer nás Líma s Kráťou odvezli a vysadili kdesi v neznámu a odjeli. Měli jsme celkem dobré sebevědomí, že jdeme dobře a asi po 1km jsme si byli 100procentně jisti, protože na silnici byla voda která pravděpodobně tekla Límovi z chladiče, protože vedla až do Benátek.
Dorazili jsme a šli spát něco málo po půl druhé.
Druhý den ráno se nám moc vstávat nechtělo, ale museli jsme. Ke snídani jsme měli čaj a velikonočního beránka od mamky Tomáše. Po snídani jsme čekali na ostatní členy oddílu, kteří absolvují výpravu pod vedením budoucích rádců. Z Našeho velkého oddílu dorazil jen Čenda a bylo nám to spíš k pláči než k smíchu. Ještě jsme čekali, jestli někdo nedorazí a tak mezitím proběhl úklid klubovny spolu s válkou s chladícím sprejem. Opravdu už nikdo nepřišel, takže nemělo smysl dělat tu výpravu. Zvolili jsme si náhradní a šli jsme podél Jizery až na dražickou zříceninu. Na Urbanovce Kráťa testoval houpačku, ale moc dobře to nedopadlo. V čas jsme ho nechytili, a proto musel okusit vodu v Jizeře. Šel domů s tím, že nás někde dožene jestli se mu bude chtít. Na louce u Dražic jsme si zahráli hru na strážce- museli jsme se dotknout člověka, který měl zavázané oči a seděl na louce a on mohl ukazovat směr , kde někoho slyšel a když se trefil musel jít dotyčný zpátky na start. Líma vymyslel super modifikaci, zrovna když byl strážcem Štěpán, a to takovou, že utekli vedle do lesa a nechali se dívat kolemjdoucí, jak jeden blázen sedí uprostřed louky se zavázanýma očima a ukazuje tam, kde se něco šustne a to bylo cca 20 minut. Právě po téhle hře nás dohnal Kraťas. Na zřícenině jsme si zahráli útok na kruh, nafotili nějaké fotky a jen tak se poflakovali. U silnice pod hradem jsme se snažili udělat co největší sloup z lidí, který se opíral o betonový taras. Nakonec jsme se vyškrábali „jenom“ na tři patra ( vespod 2 pak jeden a na něm ještě jeden).
Cestou zpět jsme museli vyškemrat zapalovač, protože nikdo neměl sirky na rozdělání ohně. Dal nám ho jeden hodný pán, který toho asi později litoval, když jsme si rozdělali oheň nedaleko jeho domu, kde jsme pekli špekáčky a následně vařili mlhu. Po cestě bylo slovo „ LANGOŠ “ prohlášeno za oddílovou nadávku a za náhražku všech sprostých slov, protože jsme jich měli plné zuby a nebylo nám po nich zrovna nejlépe. Po uhašení ohně jsme se vrátili do klubovny, ale ještě mezi tím jsme načapali pár hříšníků v Benátkách a okolí, kteří nemohli na výpravu, protože měli něco „velice důležitého“ na práci. Načuchlí kouřem jsme se z klubovny rozešli do svých domovů.


zapsal(a): Milan Kolář - Líma

Žádné fotky zatím nemáme :(