Tábor u dvou rybníků

Začátek
Konec Místo Oddíly Účast Zápisy v kronice Alba
06. 07. 2005 v 00:00
23. 07. 2005 v 00:00 Neznámo kde Fialky, Pětka 0 1 0
  • Popis události

bez popisu

  • Zúčastnění členové
Nevíme kdo, případně jestli se vůbec někdo zúčastnil

Tábor u dvou rybníků


"6. července
Ve středu 6.7. jsme se sešli na parkovišti u Karba, abychom společně odjelina tábor do Kunratic u Cvikova
Jeli jsme vlakem z Mladé Boleslavi do zastávky zvané Svor. Odtud jsme museli do tábora po svých, polní cestou. Cesta byla dlouhá přibližně 5 km, po cestě byla fakt velká sranda.
Když jsme dorazili do tábora tak byla sranda ještě větší a to stavění stanů, latrín, atd., atd… Kuchyň už byla skoro postavená, protože tu byli již od soboty Wanji a Kráťa.
Práce bylo opravdu dost, ale my jsme šikovní tak jsme to hravě zvládli. Večer už byly všechny stany postavené, a mohli jsme jít v klidu spinkat . Tento den byl sice dost namáhavý, ale byl SUPER!
Vešunka a Dáda

7. července
Dneska na nás byli vůdci hodní posunuli nám budíček až na osmou hodinu. Snídani jsme měli ještě ze svých zásob, ale oběd už se vařil na ručně vyrobených kamnech.
Ráno na nástupu nám rozdělili vůdci práci, byly potřeba dodělat latríny, držáky na barely, nástěnky a spousta dalších věcí. Měli jsme na to dost času, protože se nestihlo nakoupit na oběd, a byl až ve tři hodiny.
Odpoledne jsme pokračovali v zadané práci, nosili jsme z lesa dříví, … Dnesbylo počasí všelijaké, déšť nám pořád vadili při práci, ale dalo se to přežít. Po večeři jsme ještě dodělávali práci zadanou na raním nástupu. A protože byli všichni po namáhavé práci unaveni, tak se nikdo nebránil jít v klidu spát.
Dáda a Vešunka

8. července
Prší a prší a prší, tak takový byl pohled ze stanu v pátek ráno. Byli jsme znudění, ale nedalo se nic dělat . K snídani jsme měli rohlík s marmeládou MŇAM. Po dobré snídani dodělávali drobné úpravy a … začala celotáborová hra. Je o cestování po celém světě. Úvod do hry byl fakt skvělý, hrozně jsme se u toho nasmáli. Musíme to vůdcům pochválit mají to opravdu dost dobře připravené.
K obědu nám Adélka společně se službou (Jirka, Brumla, Dáda a Vešu) uvařili řízek, brambory a okurkový salát. Po obědě jsme měli polední klid, byl o půl hodiny delší, jelikož rádce dne předchozí den to vylosoval ve vabanku. Když skončil polední klid, tak jsme pokračovali v celotáborové hře. První světadíl který jsme začali procestovávat byla Evropa. K večeři byla naše oblíbená krupicová kaše. Tento den se opravdu povedl a hlavně byla sranda.
Dáda a Vešunka

9. července
Dnešek nybyl v počasí o nic lepší než včerejšek. Pršelo pořád stejně možná ještě víc . Neustále pršelo a to nám vadilo k pokračování celotáborovky. Ale nedalo se nic dělat i přes špatné počasí jsme dělali další etapy z celotáborovky. Např. jsme jezdili na raftu a bojovali proti vojákům dále jsme si museli vyrobit ze dřeva běžky a potom na nich jezdili slalom a také jsme si hráli na Titanic který se vyhýbá krám. K obědu Áďa udělala rajskou omáčku s knedlíkama a k večeři obložený chléb. Počasí se odpoledne nakonec umoudřilo, a dokonce svítilo i sluníčko. Večer šli skoro všichni do potoka se otužovat. Na večerním nástupu Eliška (rádce dne) vylosovala ve vabanku táborák a posunutou večerku.
Večer šel kdo chtěl do jídelny kde se hrálo na kytaru a zpívalo se.
Dnešek se dobře vydařil, a už see všichni těší na zítřejší táborák.
Dáda a Vešunka

10. července
Dnes jsme si docela odpočinuli. Byla neděle, což znamená službu vůdců. Po ranní hygieně a po dobré snídani, ke které jsme měli vánočku a kakao, jsme se pustili do etapových her. Naše tábořiště se proměnilo v „koloseum“, ve kterém se pořádaly gladiátorské zápasy. Po skončení gladiátorských zápasů jsme se pustili do etapovou zvané „mafie“. Naším úkolem bylo získat kód složený ze tří částí od ostatních družin. Pak nás čekala výborná hrachová polévka a lívanečky od naší šéfkuchařky Adélky. Po strávení oběda jsme se šli vykoupat do rybníka, kde jsme se mohli také svést na raftech. Asi po hodině strávené na vodě nás zastihl déšť. Rychle jsme se vypravili do tábora, kde jsme se připravili na další etapovou hru. Z Evropy jsme se přepravili do Asie a rovnou na Sibiř (celou Asii připravoval Líma). Svišť a Líma nás odvezli do odlehlých krajů Sibiře, odkud jsme se museli přepravit do tábora. Po náročném pochodu nás čekala večeře. Měli jsme maso, brambory a špenát. Na nástupu si rádce dne (Medvěd) vylosoval na příští den službu vůdců, což u nás vzbudilo veliký potlesk. Den jsme zakončili malým táborákem, u kterého jsme si zazpívali.
Domča a Piškot

11. července
Dnes ráno jsme zahájili pracovní den. Poté byla etapa kdy jsme si svázalo k sobě a šli kolem rybníka, pak jsme sázeli na bojovníky, vyráběli jsme si hůlky a jedli sme s nima rýži, pak jsme nosili suchou rýži do ešusu a holky vyhrály a my byli nevím kolikátí. K sváče byl rohlík s máslem a vokurka. Zapomněl jsem na etapu, kdy jsme hledali čínské písmo a museli zapamatovat a napsat na svůj papír. Ukončili jsme nástupem a taky jsme vařili léčivý čaj. Poté byla eště před večerkou čajovna v jídelně. Nakonec jsme šli do stanu s Tondou a hráli karty a šli spát. Dobrou noc a sladké sny.
Jára

12. července
Hned co jsme vstali, měli jsme samozřejmě rozcvičku, snídani a nástup. Po nástupu jsme měli jako etapu uplést perský koberec. Sotva jsme měli 1,5 m Líma řekl „Máte do konce 2 min.“ Brumla řekl „Sakra, zřejmě to nestihnem.“ A konečně to začalo. Panda si vzal fiskarsku a sekal kapradí jako namydlenej blesk, Jarda taky, akorát měl nůž. Jako další etapu jsme měli zeď nářků – museli jsme si udělat oblečení. Byla to obrovská legrace, protože jsme v tom museli běžet přes hráz ke skále a museli najít krabičku od kindr vajíčka ve které byly geony. Pak jsme měli oběd. Po obědě jsme dostali papír a museli jsme si doplavat do půle rybníka pro písmenka a z těch jsme složili zprávu a pak jsem šli propichovat sáčky s vodou. Večer jsme museli složit písničku a zazpívat jí. Večer odešli kluci na dlouhou míli.
????

13. července
Dnešní den začínal jako obyčejný táborový den. Po snídani jsme se sešli v jídelně na další etapovku. Dnes to byla AOA (Austrálie, Oceánie, Antarktida). Po výkladu o nejznámějších ostrovech okolo Austrálie snesly Fialky raft k rybníku a šlo se (spíš pádlovalo) na ostrovy, na kterých jsme plnili různé úkoly. První zastávka byla na ostrově na Novém Zélandu, kde jsme museli najít vejce vyhynulého ptáka a dovézt více než jednu polovinu (nasbíraných vajec). Na druhém ostrově zvaném Papua, kde žijí původní domorodí obyvatelé, kteří žijí pouze na stromech, jsme si vyzkoušeli, jaké to je lézt na stromy po holém bidlu. Další ostrov jménem Hinchinbrook jsme mohli najít pouze ve skupince po 6-ti a donést 7 mušlí, přičemž každý mohl vzít pouze jednu. Vše se měřilo na čas, takže na tomhle ostrově jsme museli pořádně „hejbnout kostrou“. Čtvrtý ostrov byl proslulý svým kořením, takže každý si zavázal oči a po čichu poznával koření (klukům to moc nešlo :(). A už tu na nás čekaly poslední ostrovy – Havajské. Zde se lovily perly, které byly poházeny při břehu rybníka, přičemž každý musel přinést tři. Orli, kteří šli až po obědě, tuto část nedokončili, protože perly při břehu někdo vzal, nebo se skutálely do větší hloubky. Nakonec všichni dorazili až do cíle. Málem bych zapoměl na to, že jsme na každém ostrově, kde jsme splnili úkol, dostali jedno slovo jako indícii a v cíli vyvodit hledanou frázi, která byla nakonec „OPUŠTĚNÝ OSTROV“. Po takovéhle fušce jsme si museli odpočinout, protože jsme druhý den odcházeli na třídenní putování. Ale úplně celou AOA jsme hotovou neměli, takže jsme si vyrobili sněžnice a po večerce jsme se vydali hledat jižní pól a na něm cestou stanici. Vyrazili jsme se 4mi baterkami, jednou buzolou a sněžnicemi na nohou. Ke všemu jsme byli přivázáni lanem okolo pasu do řady. Vlci a Orli byli oslabeni o členy, kteří si museli odpočinout po dlouhé míli. Vlci byli navíc oslabeni o mlčícího Tendra, kterému vyhlásili první Orlí pero mlčení. Stejně nám bylo lépe když nám do toho nekecal :). Navíc jeho škrabopisu při světle baterek nebylo poznat, co píše. Ale zpět. Když jsme šli a spadla nám sněžnice, museli jsme si zavázat oči, takže to bylo dost náročné. Až teď jsem přišel na to, že jižní pól jsme dobývali už minulý večer, ale to nevadí, protože v zápisu přede mnou to není. Abych nezapoměl, dnes se prokecl Tendr, protože rozbil vajíčko a řekl „SAKRA“.
Tím bych asi celý tento pomotaný zápis, kvůli nedbalosti předešlého zapisovatele ukončil
Štěpán

14.-16. července
Výprava Fialek
Den začal jako obvykle. Vstávali jsme v 8:00 a samozřejmě zase pršelo. Skauti to riskli v dešti, ale my jsme počkaly a odešly jsme až po obědě. Z tábora jsme šli do Cvikova, kde jsme si koupily sladkosti a prezervativy a k tomu okurku. S klukama jsme se sešli a šli na panenskou skálu (blánu). Ze skály jsme šli údolím Samoty do Havraních skal, kde jsme rozbalili balíček prezervativů a dělali jsme blbosti a uložili jsme se ke spánku. Ráno jsme se s klukama rozešly. My jsme šli na horu Klíč, kde jsme se svlékly do podprsenek a po chvíli přišli kluci. Oblékly jsme se a šly jsme do Svoru a po cestě jsme potkaly přírodní koupaliště, kde jsme skákaly a učily holky skákat šipky. V lese jsme si našly hezké místo na spaní, ale protože začalo pršet, šly jsme do blízké vesnice. Ráno jsme se rozhodovaly, kudy do tábora a jelikož jsme byly unavený, zvolili jsme kratší cestu.
Hanča a Ája

14.-16. července
Skautská výprava
Ve čtvrtek ráno jsme vstali v 8:00, nasnídali jsme se a připravili jsme si batohy na výpravu. Jen co jsme se vypravili, tak začalo pršt a my jsme pospíchali do Kunratic u Cvikova, než jsme došli tak pršet přestalo a mohli jsme nakoupit jídlo na cestu. Poté jsme šli do Cvikova, kde jsme se potkali s holkama a z Cvikova vyrazili na Panenskou skálu, tam jsme chvíli poseděli, pokochali jsme se krásnou přírodou a nasvačili jsme se. Poté jsme vyrazili na Havraní skály, tam jsme přespali. Ráno jsme vstali a šli jsme na Klíč. Večer jsme spali ve vojenském bunkru, ráno jsme vstali a šli do tábora.
Tonda

18. července
Dnešní den začala nová část etapové hry – Jižní Amerika. Jako první jsme navštívili Ohňovou zemi, kde bylo naším úkolem rozdělat oheň na vlastním ohništi, aby nám hořel 10 minut a pk vše dokonale zamaskovatv co nejrychlejším čase. V této disciplíně vyhráli Vlci a Orli, kteří měli skoro stejný čas, ale Orli zapálili oheň na dvě sirky. Ještě dopoledne jsme doputovali na poušť Atacama. Náš úkol byl velice primitivní. Protože na této poušti není voda, vzali jsme kárku, naložili barel a jeli ho naplnit do nejbližšího stavení. Tento úkol opět vyhráli Orli s časem asi 12 minut. Druhé sončily s velkým překvapením Fialky s přibližným časem 14 minut. No a poslední Vlci s časem okolo 16 minut. Po obědě jsme pátrali po pokladě Inků na Machu Picchu. K rybníku doběhl jeden z družiny s uzlovým písmem, které bylo zašifrováno jako morseovka. Tam už čekal zbytek skupiny, který vyluštil zprávu a doplaval si pro poklad ve formě zlatého řetězu do rybníka. Rio Amazonas (portugalsky) – Amazonka je nejdelší řeka světa. Nás však zajímali její husté pralesy. Museli jsme nasbírat co nejvíce bylin a rostlin a umět je pojmenovat. V této soutěži nás převálcovali holky, které jich nasbíraly nejvíce. Blížilo se k večeru a tak jsme museli jěště něco stihnout. Říká vám něco karneval 5 dní v kuse? Ano, Rio de Janeiro. Převlékli jsme se do možných i nemožných převleků a za doprovodu bubnu tancovali nejrůznější taneční kreace. Už nám venku zhasli, takže jsme se mohli podívat do národního parku Huascaran. Bohužel je zde hodně lavin, takže jsme museli zachránit ty, kteří byli touto lavinou zasaženi. Podle pískání prvního písmenka družiny si každá našla svého raněného. U vlků to byl Líma, Orli měli Kraťase a Fialky Očeti. Všichni tři měli zlomenou stehenní kost, takže jsme museli dát dlahy a dopravit je do tábora. Líma a Kraťas měli po našem ošetření ještě vetší zranění, než když leželi v lavině, takže jsme jen mohli napsat pitevní zprávu. Jediná Očeti dopadla jakštakš dobře. Protože se nám chtělo už jít spát, rozleli jsme se do stanu a mohli se na zítřek těšit na nejdelší vodopády světa – Salto Angel.
Štěpán

19. července
Dnešní den začal dobře. Službu měli Dáda, Vešu, Pitbull, Tendr. Protože jsme se navzájem krmili, tak jsem snědl jenom dva rohlíky s medem. Poté byl nástup a pak etapová hra Severní Amerika. Ke svačině jsme měli mrkev. K obědu byly těstoviny na majoránce potom jsme měli polední klid. Poté zase další etapovka, která se pro mě stala osudnou, protože jsme jeli na saních. Protože Jarda pustil provázek, tak se mi omotal okolo hlavy a já jsem spadnul a asi pět metrů jsem jel po silnici. Vyklouzl jsem z toho s pořádnými odřeninami. Potom jsme stříleli lukem do vlka namalovaného na pytli. Ke svačině jsme měli tvarohovou pomazánku a přitom jsme sbírali na Blbce (plněné knedlíky). A zase další – údolí smrti. Věčeře byla dobrá, zase jsme se krmili, poté byl nástup a tak skončil tento den.
Pepíno

20. července
Dnes jsme se již nezabývali severní amerikou a odcestovali do Afriky, přesněji řečeno na pohoří Atlas. Podle dávné řecké báje zde držel obr Atlas nebeskou klenbu, než přišel Perseus a proměnil ho v kámen medůzinou hlavou. Náš úkol byl o něco lehčí. Spočíval v tom, že jsme měli udžet co nejdéle na rozpažených rukou dva plné ešusy hlíny. Každá družina stála v řadě, kromě těch, kteří předávali ešusy dalším členům družiny. Tuto disciplínu vyhráli Vlci, kteří udrželi ešusy o minutu déle, než druzí Orli. Na neštěstí pro fialky se se čas dělil počtem členů, a tak skončili na posledním místě. Další disciplína byla na Sahaře, která nám byla přiblížena velmi podrobnou ukázkou. Disciplína spočívala ve složení zahrabaných puzlí auta v písku. To napodobilo vyproštění auta z písku. Potom jsme si museli postravit ohrádku, která představovala opravení a jízdu v autě. V této ohrádce jsme se museli vrátit do tábora. Fialky sice dorazily do tábora první, ale nedodrželi pravidla, protože nešli celou cestu za sebou a Orlům se zase v polovině cesty rozbilo auto. A tak si barevný obrázek odnesli Vlci. Poté následovala poslední etapa tohoto dne, a to koloniální války. Opět jsme se rozdělili do družin a vydali na místa stejně vzdálená od tábora. Hra spočívala v ukradení vlajek jiných družin. Hrálo se s hadráky – když někdo dostal zásah, tak si musel nabít život u stožáru. Nejdřív jsme si dali zahřívací kolo, které dopadlo ve prospěch Orlů, kteří ukořistili dva praporky, a tímto činem hodným nekončících zpěvů vyhráli tuto etapu. Fialky skončili druhé s ukořistěným jední praporkem a na Vlky bohužel nic nezbylo. Poté se hrála etapa spíše na přemýšlení, než na pohyb, a byla zaměřena na téma rasismu. Tato hra spočívala v hledání papírků v lese, na kterých byla vždy otázka a tři odpovědi. Každá s jiným azimutem a podle tohoto azimutu se mělo jít k dalším papírkům. Etapa byla zakončena Merfovou velice zajímavou přednáškou na toto téma rasismu, kde nám vysvětlil hlubší význam otázek a vyšší důležitost správných odpovědí. Žádná družina něměla vážnější problémy a tak všechny obdrželi zasloužený barevný obrázek.
Bambus


21. července
Jako obvykle vstali jsme v 7:00 a hned šli na rozcvičku. Hned po nástupu jsme měli další etapu afriky. První etapa dnešního dne byla Madagaskar. Při této etapě jsme se rozdělili opět do družin a Očeti říkala kolik máme mít na zemi rukou nebo nohou v celé družině. Za začátku to bylo dost snadné, ale ke konci začalo přituhovat. V této dosciplíně vyhráli Orli se třemi body a Vlci a Fialky měli jen po jednom bodu a tím získali jen černobílý obrázek. Pak jsme měli svačinu a po svačině následovala další etapa. Tato etapa se jmenovala Kilimandžáro. V této etapě jsme měli štafetově se ve družině střídat a tím naběhat výšku této hory. Po každých 400 metrech jsme si museli přibírat jednotlivé oblečení. V této etapě vyhráli Fialky, druzí skončili Orli a třetí Vlci. Poté jsme měli oběd, kde jsme se rozloučili s naší kuchařkou Mamčou, která jela Sanchézovi na svatbu. Po poledním klidu jsme opět měli etapu – Alexandrii. Kde jsme si jednotlivé družiny vylosovali vesnici, do které jsme se rozešli a měli jsme získat co nejvíce knih od místních obyvatel. Někteří nám ani neotevřeli, nebo nám řekli, že na takovéhle ptákoviny nemají čas. Po limitu 2 hodin jsme se sešli v táboře a každá družina měla všech předepsaných 26 knih a tím pádem všichnizískali barevný obrázek. Pak jsme měli večeři a nástup.
Po večerce jsme měli „slavnostní táborový oheň“ v jídelně bez ohně :-) kde jsme si řekli, jak se nám na táboře líbilo a pak jsme si zazpívali pár písniček a šli spát :-)
Brumla

22. července
Dnes jsme dokončovali poslední kontinent – Afriku. Jako první nás čekalo vyrábění Egyptského"


zapsal(a): Karel Koťátko - Karlos

Žádné fotky zatím nemáme :(