Brusleníčko | 22. 09. 2007 - 22. 09. 2007

Brusleníčko


Tato akce měla původně vypadat úplně jinak. Měly jsme totiž jet na kolech na zámek Loučeň (Očetky návrh:), jenže tento návrh jsme s přehledem přehlasovaly. Druhý návrh byl totiž, že pojedeme trasu Nymburk-Poděbrady na kolečkáčích (myslím, že to navrhla Hančííí:). A bylo rozhodnuto. Všichni jsme se totiž těšily na to, jak to Očetka zvládne (nikdy na tom totiž nestála:)

V sobotu 22.9. to všechno začalo. Sešly jsme se na benátecké rychlobruslařské dráze a poprvé za dlouhou dobu nás bylo víc než čtyři:). Abych to upřesnila - Beruška, Klíště, Hančííí, Klárka (která si zapomněla brusle), Žanda (která s námi byla jen dopoledne – odpoledne totiž jela do porodnice, protože se jí narodil bráška:), Déňa, Týna (která měla tátovi brusle:), Blanka, Deniska a Očeti (která se tak bála, že měla chrániče skoro všude:).
Na dráze jsme jakž takž Očetku naučily základy, objely si pár koleček (v případě Klárky oběhly:), daly jsme si závody (hádejte, kdo byl poslední?:) a když už na nás přišel kamarád hlad, vyrazily jsme do Penny pro obídek. Po dlouhém rozmýšlení jsme uvařily těstoviny s buřtíkem a byla to fakt mňamka:). Po obědě jsme vyrazily auty do Lysé nad Labem. Velké díky patří Plamence a panu Tichému za odvoz! Vlakem jsme se dostaly do Nymburka, daly jsme si zmrzku a pak se vydaly na cyklostezku Nymburk-Poděbrady. Tento den bylo pěkný počasí a proto jsme cestou potkávaly hafo lidí:(, ale ani tato skutečnost nám náladu nezkazila. V polovině cesty tu bylo první a zároveň poslední zranění. Beruška spadla a odřela si koleno, ale nejhorší na tom bylo to, že si udělala díru na kalhotech:). Naštěstí (stejně jako ostatní:) úspěšně dojela až do Poděbrad, kde jsme sundaly brusle a naše první kroky vedly jako obvykle do cukrárny:). Pak už nastal čas na cestu k nádraží. Cestu valkem jsme si užily (to není žádná novinka:) a pak už jsme najednou byly v klubovně. Nastalo srdceryvné loučení a rozběhly jsme se do svých domovů (teda až na některý jedince, kteří se skoro plazily:)

Tuhle akci musíme někdy určo zopakovat, i když už to nebude taková zábava, protože Očetce to už jde docela dobře:)

Hančííí


zapsal(a): Kateřina Fajfrová - Očeti