Obrok 2007 | 04. 05. 2007 - 04. 05. 2007

Obrok 2007


CO: OBROK 07
KDE: Bílá Skála, Jindřichův Hradec
KDY: 4-8.5.2007
KDO: téměř 1500 roverů a rangers


Tak tohle je velice stručný úvod k vyprávění, které vám chci nabídnout. Chci vám tu povědít jak jsme se měli na letošním Obroku. Jak již název akce napovídá, koná se tato událost každý druhý rok (chytrému napověz, hloupého……ob rokJ) Podtitulem akce jest: celostátní setkání roverů a rangers. Letos poprvé bylo umožněno vzít si sebou neskautské přátele a pokusit se jim tak nastínit o čemže ten rovering vlastně je. Jelikož ISARA je pravidelným účastníkem této akce, nesměli jsme chybět ani tentokrát. Ačkoli máme roverů a rangers v kmeni nemálo na Obrok nás nakonec jelo nemnoho. Přesněji řečeno Tawi, Wanji, Rosnička a Kraťas. Do své výpravy jsme „adoptovali“ Šakeho z Dobrovice, který jel původně úplně sám. Po několikahodinové cestě vlakem natřískaným rovery a rangers všech druhů jsme dorazili do Jindřichova Hradce a odtud obrokbusem na místo konání. A pak to šlo ráz na ráz. Příjezd, registrace, stavba stanů apod. vrcholem prvního dne bylo slavnostní zahájení, při kterém byly, za řečnického doprovodu Igráčka (viz. fotoalbum Isary) promítnuty dva filmečky. První nás instruoval co a jak dělat a nedělat na obroku a druhý nám představil vznik loga letošního ročníku.


SOBOTA

Dopoledne věnované INSPIRU – bloku aktivit, které si pro sebe kmeny navzájem připravily. My jsme dovezly „PÁROVOU DOHODU“ pojali jsme tedy svou aktivitu víceméně jako inzerát a zvadlo. Leč nakonec to bylo jedno, neboť počasí si postavilo hlavu a pršelo a tak se naše aktivita nekonala a my strávili dopoledne obcházením aktivit, které se konaly. Buď z důvodu toho, že byly deštivzdorné a nebo byly přesunuty do hangárů. Také jsme objevovali nová zákoutí jako čajovnu a krčmu.

Odpoledne proběhlo ve sportovním duchu – společnou hrou. Představte si téměř 1500 lidí nahnaných na jednu louku a do jednoho lesa. Bylo to maso, teda vlastně kobliha. Cílem hry bylo, aby každé družstvo (tvořené vždy jedním celým krajem naší zemičky) doneslo z výdejny potravin do kuchyně suroviny potřebné k upečení koblih, které se pak staly sladkou odměnou při závěrečném vyhlašování. Mimochodem, velká hra se jmenovala „AHIL BOK“ – svítáJ

Večer byl pak pro účastínky připraven koncert, který mísil jazz, funky a ska rytmy a dotvářel tak zmatečnou atmosféru obroku.


NEDĚLE

VaPro – Variabilní Program byl blok přednášek a workshopů na různá témata jako náboženství, politika, skauting, psychologie apod. Mezi přednášejícími se objevili i takové osobnosti jako Martin Bursík či Robert Fulghum, kteří byli příjemným zpestřením jinak opět deštivého odpoledne.

Večer proběhl „Galavečer“ na počest „100let“ výročí skautingu. Nostalgie, která jistě nenechala jedno oko suché. Celý den byl pak završen promítáním ve stylu letní kino. Shlédli jsme film o událostech 11. září 2001 – Loose Change.


PONDĚLÍ

Dopoledne probíhala služba, na kterou jsme se přihlásili. Úkoly byly různé. Program pro základní školy, mateřské školy, domov důchodců, čištění naučných stezek a tak dále. Naše skupina se vydala do Jindřichova Hradce, kde jsme poněkud pročistili okolí jednoho sídliště. Zde jsme strávili 2 více méně fajn hodinky a po návštěvě místního supermarketu jsme byli opět odvezeni do tábora.

Odpolední aktivitou byly Regiony. Hra, při které šlo o sdružování RR kmenů v rámci krajů a nakonec i celé republiky. Vyměňovali jsme si názory a zkušenosti trochu jsme si přitom zablbli, zazpívali a zasmáli se.

Závěrem celého obroku bylo slavnostní ukončení po kterém následovala nonstop zábava. My jsme se odebrali do stanů vcelku brzy, abychom byli čilí na cestu.

ÚTERÝ

Po sbalení stanů – opět za vydatného přispění deště – jsme vyrazili do Číměře na autobus (2km). Jaké bylo naše překvapení, když už tam čekalo několik desítek lidí a nám bylo jasné, že tam už se nevejdeme. A tak nám nezbylo než vystoupat nad Číměř a doufat, že se některému z řidičů či z řidiček zželí čtyř promočených zoufalých skautů. Ve chvíli, když už jsme opravdu podléhali zoufalství, zastavila u nás moc hodná paní řidička a dovezla nás až na nádraží do Jindřichova Hradce odkud jsme už pak pokračovali domů vláčkem.

Nevím, jak ostatní, ale já jsem si obrok užila a už se těším na dalšíJ


zapsal(a): Šárka Koťátková - Tawi