Horoples | 02. 03. 2007 - 02. 03. 2007

Horoples


"Jak jsem řekl, tak se stalo… Dnes jsme se vrátili ze skoro dokonalé a letos již tradiční víkendové akce, kterou bychom mohli nazvat horoples. A ti co nejeli jen trpce litují :-P (skutečně ověřeno). Potom, co jsem ve zkratce Čouďákovi objasnil co se dělo a vypíchl nějaké obzvlášť vypečené kousky (že jo Maceško :)) jsem mohl sledovat, jak se mu, chudákovi, začaly ronit slzy v očích, že nejel též. Nechtěl bych vás dostat do stejné situace, tak raději předem varuji, že kdo se necítí, ať raději dál nečte :-D
Když jsme se ve čtvrt na sedm sešli v klubovně, zbývalo už jen počkat na vozidlo, které mělo pár minutek zpoždění. A to i přes to, že mu byl, právě kvůli jeho nedochvilnosti, stanoven sraz na 1805 :-) Ale abych v tom ono vozidlo (.-../../--/..-) nenechal samotné, musím říci, že kdyby mě Wanji nestanovila sraz také na 1805, zřejmě bych se taktéž opozdil.
Prvním oříškem bylo, jak poskládat do Felície pět lidí, zabalených na hory na víkend, se dvěmi kytarami a věcmi na ples. Po chvilce snažení se ovšem nemožné povedlo a už jsme frčeli směr Vrchlabí.Tam následovala rychlá převlékačka a přesun do místního kulturního domu, kde celá zábava probíhala. Ač jsme přišli trochu později, zahajovací „rituál“ jsme stihli a o nic důležitého nepřišli. Tím mám na mysli především informaci o tom, od kdy se bude prodávat tombola :-) Byla sice snad ještě bohatší, než minulé roky, ale výherní poměr 1/6 mě opravdu zklamal! Za to Líma byl s jeho 1/2 spokojen :-) Nedivím se mu.
Před započetím konzumace čehokoliv jiného jsme se byli posilnit smaženým sýrem v přilehlé restauraci a pak už vypukla ta opravdová bžunda.. Tancovalo se, popíjelo, zpívalo a … … Koho by zajímala i zcenzurovaná část, nechť se mi ozve třeba na email :-). Na tak veřejném místě, kde si to denně může přečíst několik desítek tisíc lidí, jako jsou naše stránky, to raději zveřejňovat nebudu :-) Možná něco bližšího napoví fotky :-) Návrat do klubovny bych odhadl tak na 0345, takže nechápu, jak někteří blázni (jako třeba Tawi) mohli už v 0800 zase odjíždět!! Co ale chápu je, že si v takovém případě zapomenou i tak důležitou věc, jako jsou brýle.. Nezbylo nic jiného, než jim dopřát výlet do Desné, kam jsme se všichni po probuzení přesunuli. Možná bych mohl ještě zmínit, že jsme cestou projeli kolem Plusu a nakoupenými potravinami vytěsnili i ty nejposlednější kousky prázdného místa, které jsme v autě ještě našli. Proto i tak krátká cesta, jako je z Vrchlabí do Desné připadla neuvěřitelně dlouhá. Další roli tam ale také jistě sehrála řada jiných okolností :-D
Hned jak jsme dorazili, začali jsme se hrnout do zamluveného pokoje, když v tom nám zkřížil cestu Michal a oznámil že náš pokoj je obsazen! Někteří z nás to nesli opravdu těžce, ale trocha asertivity z úst těch ostatních udělala své a nakonec jsme pro 5 lidí vybojovali pokoj asi pro 12 :-) Nicméně uvolněn měl být až kolem šesté, tak jsme se, vyzbrojeni jedním svítivě oranžovým podprdelníkem, vydali na průzkum okolí. Netrvalo dlouho a narazili jsme na příhodný svah hned u cesty a mohli jsme začít s testovacími jízdami. Prvojezdcem se jmenoval sám Čiko. Taktéž se pasoval na prvoskokana, a zahájil tak skákací mánii, které se zúčastnila celá posádka stříbrné Felície. Jen Líma se obětoval a svým foťákem zdokumentoval tyto neopakovatelné okamžiky. Skákalo se popředu, pozadu, salta, parakotouly… Když počet úrazů překročil číslo 21 rozhodli jsme se vydat zpět do chtaty.
Připravili jsme si pořádný žvanec, abychom už do konce večera nemuseli vystrčit paty z našeho pokoje a začali si užívat. Totiž jako že jsme zpívali, jedli, hráli karty, vtipkovali, vyprávěli si strašně, příšerně hrůzostrašné příběhy, když tu jsme najednou zjistili, že už vlastně ležíme ve spacácích a polovina z nás spí… zzZZzz
Druhého (resp. třetího) dne jsme posnídali müsli a po chvilce otálení vyrazili směrem k přehradě Souš. Kochali jsme se okolím, vyprávěli příhody z druhé světové války :-D prostě to, co se tak při výpravách dělá.. Na Souši jsme pořídili několik dokumentárních fotek a donuceni hladem, zimou a časem nabrali zpáteční kurz. Po obědě jsme si dali partičku v Bangu (vyhrál Kráťa :-D), uklidili, dále následoval stejně nepříjemný proces jako při odjezdu do Vrchlabí – nasoukat to všechno do auta a odjezd domů. Cestou zpět jsme se ještě posilnili na malé skále Kyselem a výtečným banánem v čokoládě. Určitě se zastavte na konci vesnice v motorestu po levé straně cestou z Turnova do Železného Brodu :-) Kdybyste náhodou jeli ze Železného Brodu do Turnova, stavte se raději v motorestu po pravé straně :-D
V Benátkách Líma vyložil Mácu, Wanji, Čika a následně i Kráťu a vrátil auto rodičům, kterým vřele děkujeme za zapůjčení.
Tak zase někdy..! :-)
"


zapsal(a): Jiří Kratochvíl - Kráťa