Výprava Jetřichovice | 15. 10. 2005 - 15. 10. 2005

Výprava Jetřichovice


V říjnu jsme se rozhodli, že vyrazíme na společnou výpravu kluků a holek, abychom podpořili vzájemné dobré vztahy mezi našimi oddíly. Ubytování v Jetřichovicích bylo zajištěno, jídlo nakoupeno, batohy sbaleny a tak nic nebránilo tomu, abychom v pátek navečer vyrazili. Sešlo se nás, pravda, méně než bylo nahlášeno, ale to nás neodradilo. A kdo nezaváhal, neprohloupil, neboť ho čekalo velké noční dobrodružství.
Po příjezdu vlakem do České Kamenice už za tmy jsme se vydali pěšky do Jetřichovic. Cesta vedla po modré značce Pekelským dolem do Kunratic a pak zahýbala kolem Větrného vrchu. Bylo nádherně, měsíc osvětloval louky a lesy i naši cestu. Kráťu to tak nadchlo, že jsme museli pózovat a fotit se. A pak honem dál. Cesta vedla přes louku, tak jsme spěchali po ní až k lesu, kde jsme zjistili, že modrá značka tu nikde není. Po několika pokusech trefit se do Jetřichovic bez ní jsme to vzdali a vrátili se až k drátům vysokého napětí, kde jsme ji našli ukrytou dost daleko v louce na kolíku. Pak už žádné překvapení nebylo, cesta proběhla bez problémů a v půl druhé jsme byli na místě :-). Pochvala patří všem, že nereptali a nefňukali a hlavně novým skautům (bývalým vlčatům), pro které to byla první výprava. Poznali, že skauti si poradí se vším!.
V sobotu jsme vyrazili zase ven, ale zabloudit se nám už nepodařilo :-), ačkoliv jsme šli opět rovnou za nosem, bez značek a vyšlapaných cest přes Všemilskou planinu do Doláku, nahoru na Vysokou Lípu, Šaunštejn, kde jsme si uvařili jídlo a okolo Mariány a Vilemíny zpět do Jetřichovic. Na podzim je to tu snad ještě krásnější – všude ticho, jen šustící barevné listí, průzračné potůčky a málo lidí.
V neděli jsme si uvařili lepenici, a protože bychom ji nestihli sníst, vzali jsme si ji s sebou v kotlíku a snědli ji po cestě pod Větrným vrchem. Kdo neměl lžíci, měl smůlu :-).
Po menších problémech s autobusy v Mladé Boleslavi jsme v pořádku dorazili do Benátek.
Alík


zapsal(a): Alena Kratochvílová - Plamenka